Památník Jana Skácela – „Tvář otevřená prostoru a času“
Na základě vítězného návrhu ve výtvarné soutěži o ztvárnění památníku Janu Skácelovi, jsem realizoval projekt, k jehož odhalení došlo v říjnu roku 2016.
Hlava básníka tvoří otevřenou prostorovou strukturu, která jeho tvář „rozpixelovává“ do monumentální formy. Tvář hledí směrem do otevřeného prostoru starého Brna. Směrem k hradnímu svahu je obrácena svou zadní polouzavřenou stranou, která opakuje tvar tváře v „negativu“. Divák tak má možnost z určitých úhlů pohlédnout skrz transparentní strukturu hlavy. Proporce jsou zvoleny tak, aby básníkovy a divákovy oči byly ve stejné úrovni.
Skácelova poezie je charakteristická důsledně propracovaným systémem symbolizace, v jejímž rámci se jednotlivé motivy jeví jako variace několika základních Skácelových témat: dětství, ticho, krajina a smrt.
Na každé straně kamenného čtyřhranného soklu je vytesáno jedno slovo, které vyjadřuje tato čtyři základní básníkova témata. Typografie konceptuálně „rozehrává“ významy jednotlivých slov.
Materiál výtvarného objektu:
Hlava básníka: kartáčovaná nerez,objekt jevytvořen z počtu několika tisíc nerezových bezešvých trubek (průměr 25 mm, síla stěny 3 mm, délka 45 cm), nerezové trubky jsou svařované do výsledného tvaru za pomocí negativní formy v měřítku 1:1, výška hlavy 215 cm
Sokl památníku: čtvercový půdorys, strana 205 cm, výška 45 cm, vračanský vápenec. Nápisy jsou vysekány klínovitým způsobem do masivu
Důležitou součástí památníku je i QR kód, který umožní vstup na stránku s informacemi o básníkovi, a nabízí poslech akustické recitace nebo četbu Skácelových básní.